Zastupitelské úřady v Chorvatsku:

Velvyslanectví České republiky: -Savská cesta 41/9, 110 00 Zagreb
Telefon: 00385 1 -6121558, -6177246, -6177239 Fax: 00385 1 617 6630

Konzulární pobočka pro období od 15.6. - do 15.9.: -Cesta Mutograza 47, Mutograz u Splitu
Telefon: 00385 (0)21- 330277

Velvyslanectví Slovenské republiky: Prilaz Gjure Deželica b.r. 10, 100 00 Zagreb
Telefon: 00385 1 -4848941, -4848944,
Fax: 00385 1 4848942

Nouzové telefony:

Potřebné doklady:

Pro vstup do Chorvatska je zapotřebí cestovní pas. Děti do 16 let musí být zapsány v pase rodiče nebo mít vlastní pas. U vozidla je potřeba platný řidičský průkaz, technický průkaz a zelená karta.

Poškozené vozidlo:

Pokud je vaše vozidlo viditelně poškozeno na karoserii je potřeba při vstupu do země toto nechat potvrdit na vstupní chorvatské celnici. Stejně tak dojde-li k poškození karoserie v době pobytu v Chorvatsku je třeba mít vždy potvrzení od chorvatské policie. Důvodem je případné podezření, že jste utekli z místa havárie.

Celní předpisy:

Chorvatsko sjednocuje celní předpisy s pravidly EU. Cizí měnu můžete přivážet a odvážet bez omezení. Kuny do výše 2.000Kn. Cenné technické a sportovní věci a vybavení je nutné na celnici přihlásit při vstupu. Věci osobní potřeby se smějí dovážet bez cla. Potraviny mají limit pro osobní potřebu na dva až tři dny, množství vyšší se dovážet nesmí. Většinou se s tímto omezením nesetkáte, ale je třeba s ním počítat, že může nastat.

Povolený dovoz: lihoviny nad 22% - 1 litr, lihoviny do 22% - 2 litry, 200 cigaret nebo 50 doutníků. Dárky se bezcelně smějí dovážet do hodnoty cca 6.000,-Kč.

Silniční předpisy:

Nejvyšší rychlost

• Obec 50km/h Chorvatsko a 50km/h Slovinsko
• Mimo obec 80km/h Chorvatsko a 80km/h Slovinsko
• Dálnice osobní vozy a motocykly 130 km/h Chorvatsko a 120km/h Slovinsko
• Obytné vozy do 3.5t .......... 100km/h a nad 3.5t ............ 80km/h

Ve Slovinsku musí mít motorová vozidla zapnutá světla i ve dne a po celý rok Povolený alkohol je do 0.5 promile

Domácí zvířata:

Psy a kočky musí mít všechna předepsaná očkování jako v ČR, musí mít s sebou očkovací průkaz. Očkování nesmí být starší 12ti měsíců a mladší 15 dnů. Očkování proti vzteklině nesmí být mladší 15ti dnů a starší 6ti měsíců.

DPH:

Nárok na vrácení daně z přidané hodnoty má cizinec vyvážející zboží jehož pořizovací cena přesáhla minimální částku 500Kn. Kupující musí na hranici předložit potvrzený formulář "Porezni ček". Podrobné informace můžete získat od Celní správy Chorvatské republiky, 00385 (0)1 6102 333.

Přihlašovací povinnost:

Každý návštěvník Chorvatska se musí úředně přihlásit do 24 hodin po vstupu do země. Nedodržení této povinnosti může být samo o sobě problémem, ale každopádně vám může pohoršit pokud se ocitnete v jakémkoliv úředním řízení vzešlém i z jiných důvodů. Pokud jedete na loď dojde v maríně k přihlášení automaticky při vyřízení plavebních povolení. Jestli jedete na černý charter zařiďte si raději přihlášení o pobytu sami. Každý přihlášený obdrží lístek "Potvrda o prijavi boravka".

Lázeňský poplatek:

V letoviscích, vesničkách, marínách a i na některých bójích se platí lázeňský poplatek. Cena se pohybuje od 0.5 - 2 EUR za osobu a den. Děti do 12 let neplatí, mladiství 12 - 18 let a invalidé platí polovinu. Ve výchozí maríně máte tento poplatek již zaopočten v ceně, ale ve všečch navštívených marínách vám bude podle počtu osob připočítán k ceně stání. Poplatek se vybírá i na některých bójích pokud se nacházejí v blízkosti nějakého obydleného nebo turisticky významného místa.

Nautická turistika

Zahraniční plavidlo delší než 3 m nebo s motorem nad 4 KW, podléhá předpisům pro zahraniční plavidla. Zahraniční lodě nesmějí ve Slovinsku a Chaorvatsku plout bez povolení.

Příjezd po moři-
Majitel či kapitán lodě, je po vstupu do teritoriálních vod povinen doplout co nejkratší cestou do nejbližšího celního přístavu otevřeného pro mezinárodní dopravu a svůj příjezd přihlásit příslušnému orgánu. Na lodi je třeba vyvěsit na viditelném místě žlutou vlajku "Q". Plachetnice vyvěšují vlajku země v jejíchž vodách se nacházejí, pod pravý sáling a vlajku "Q" pod levý sáling. Při vyřízení celních a přihlašovacích formalit se získá i povolení pro plavbu v příslušných vodách. Je nutné předložit: pasy posádky, mezinárodní registrační certifikát plavidla a povinné ručení na daný rok. V Chorvatsku bývá požadována i licence kapitána. Stejně tak je třeba se celně odbavit před odplutím ze země.

Příjezd po souši-
Plavidla, která se převážejí pevninou, mohou se přihlásit u každé správy přístavu. Přihláška obsahuje jméno, identifikační číslo plavidla, jeho délku, vlajku pod níž pluje, jméno a příjmení majitele lodě. K přihlášení je zapotřebí cestovní pas, lodní dokumenty, oprávnění řídit loď, pojištění pro případ škody, seznam členů posádky a ostatních osob, které pobývají na lodi. Při registraci je nutné uhradit finanční částku, stanovenou dle délky lodi. Registrace má platnost jeden rok. Cena je závislá na délce plavidla, při dalším přihlášení se cena snižuje.

Seznam celoročních celních přístavů:

Slovinsko: Koper, Izola a Portorož
Chorvatsko: Umag, Pořeč, Rovinj, Pula, Mali Lošinj, Zadar, Šibenik, Split, Vela Luka, Ploče, Dubrovnik

Seznam sezónních /od 1.4. - do 31.10./ celních přístavů v Chorvatsku:

Novigrad, Božava, Sali, Primošten, Komiža, Vis, Ubli, Cavtat

Kapitán plavidla je povinen přihlásit u přístavní správy každou osobu na plavidle, dále je povinen každé přenocování přihlásit a za všechny osoby zaplatit pobytový poplatek. Při stání v placených marínách je tento poplatek již zahrnut v ceně stání.

Mořské hraniční přechody první kategorie

jsou v přístavech na jadranském pobřeží v následujících městech: Umag, Pula, Rijeka, Mali Lošinj, Zadar, Šibenik, Senj, Maslenica, Split, Ploče, Dubrovník, Korčula. Hraničními přechody druhé katogorie jsou: Poreč, Rovinj, Raša a Metkovič. Dále jsou sezónní mezinárodní mořské hraniční přechody druhé kategorie: Novigrad, Sali, Božava, Primošten, Ravni ®akanj, Ubli na ostrově Lastovo, Komiže , Vis, Hvar, Vela Luka, Kanegra a Umag. Ve všech uvedených místech lze celně odbavit jachty i jiná malá vodní plavidla.

V případě potřeby pomoci na moři nebo pro získání informací se lze obrátit telefonem nebo VHF na přístavní správu na 16. nebo 10. kanále. Nepřetržité vysílání zpráv o počasí provádí přístavní správy. Lze je zachytit na VHF kanálu 73, a to Dubrovník a Pulu, Rijeka vysílá na 69 a Split 67.

SEZNAM CHORVATSKÝCH MARÍN:

Navtex, cca 85 až 160 NM v okolí Splitu jste v dosahu navtexového vysílače "Q" volací znak 9AS, FREKVENCE 518kHZ. Vysílá aktuální zprávy o počasí a varovné zprávy. Vysílací časy jsou: 00.40, 04.40, 08.40, 12.40, 16.40, 20.40 . vysílací jazyk je angličtina.

Radio, na krátkých vlnách se vysílá německá námořní předpověď pro celou středomořskou oblast. Deutsche Welle vysílá v 17.55 na frekvencích 6075, 9545 a 13780kHz. Radio Österreich International vysílá v 8.10, 12.57, 18.15 a 20.15 ne frekvencíhc 6155 a 13730kHz.

VŠECHNY ČASY ODPOVÍDAJÍ LETNÍMU ČASU V DANÉ OBLASTI

Příliv a odliv na Jadranu

Rozdíly mezi přílivem a odlivem jsou na jadranu velmi malé. Ale pokud se nacházíte na kotvišti kde máte pod kýlem jen stopu vody je i malý odliv problematický. Velikost rozdílu se na Jadranu zvyšuje od jihu k severu. Zatímco u Dubrovníku je odliv necelých 35 cm u Terstu může být až jeden metr. Příliv se mění podle v závislosti na postavení měsíce a to na polodenní a jednodenní. V době úplňku a novoluní je přílivový cyklus polodenní, mezi nejvyšším a nejnižším stavem hladiny je rozdíl dvanáct hodin. Odliv a příliv se střídají každých šest hodin. Příliv je nejvyšší v případě kdy slunce, měsíc a země jsou na stejné úrovni a přitažlivé síly měsíce a slunce působí společně.

V době polovičního měsíce, tedy asi čtrnáct dnů po úplňku či novoluní, kdy slunce a měsíc svírají vzájemně ve vztahu k zemi úhel 90 stupňů jsou přitažlivé síly působící na příliv a odliv nejmenší. V tomto období jsou na jadranu přílivy jednodenní.

V ostatních fázích měsíce jsou přílivy smíšené.

Základní informace o Chorvatsku:

Státní uspořádání: parlamentní demokratická republika
Úřední název: Republika Chorvatsko /Republika Hrvatska/
Úřední mezinárodní označení: HR
Úřední jazyk: Chorvatština
Měna: Kuna /Kn/, mezinárodní označení : HRK
Rozloha: 56.538 km2
Rozloha teritoriálních vod: 31.067 km2
Počet obyvatel: 4,785.000
Hlavní město: Záhřeb /Zagreb/ 8-900 000 obyvatel
Státní zřízení: republika
Nejvyšší představitel: prezident
Správní členění: 20 županství /županství předsedá župan/

Všeobecné informace:

Zeměpisná poloha Chorvatska: Chorvatsko je evropský stát se dvěma regiony. Kontinentální Chorvatsko spadá do Střední Evropy a pobřežní část podél Jaderského moře je zahrnuta k středozemní oblasti. Na Panonskou nížinu připadá kolem 55% plochy, pobřežní středozemní část zabírá 31% a horská část asi 14% celkové plochy území. Chorvatsko je státem nacházejícím se na rozhraní dvou evropských regionů.

Chorvatsko má kontinentální hranice s celkem pěti státy. Bosnou a Hercegovinou - 932 km, Černou Horou /Jugoslávie/ - 25 km, Maďarskem - 329 km, Slovinskem - 501 km, Srbskem /Jugoslávie/ - 241 km. Dále mořskou hranici se Slovinskem, Itálií a Černou Horou.

Jaderské moře je zálivem Středozemního moře o rozloze 138.000 km2, což představuje cca 5% celkové plochy Středozemního moře.

Moře má čistou vodu s dobrou dohledností. Obsahuje 38 g soli v 1 litru. Hloubka moře se zvětšuje od severu k jihu. Největší hlubina je - 1.233 m. Rozdíl mezi přílivem a odlivem se naopak zvětšuje od jihu k severu. V Dubrovníku je příliv okolo 30 cm, na Istrii až 70 cm.

K Chorvatsku patří 1185 ostrovů, z toho 66 je pouze trvale obydlených. Pobřeží Jaderského moře na pevnině je 1.777 km dlouhé. Délka pobřeží, díky své členitosti tvoří společně s ostrovy 5.789 km.

Podnebí Chorvatska: utváří dvě podnebné oblasti. V přímořské části Istrie, Kvarneru a Dalmácie je středozemní /mediteránní/ podnebí s teplým a suchým létem a mírnou deštivou zimou. Průměrná teplota vzduchu v lednu dosahuje 7-8°C a v červenci 24-25°C. Jaro začíná časně, počátkem března. Podzim zde bývá slunný a teplý.

Ve vnitrozemí je podnebí mírně kontinentální, v lednu je průměrná teplota -1°C, v červenci 19 - 21°C. Průměrná lednová teplota moře je 12°C a v červenci 24°C.

Průměrný počet slunečných dní je ročně okolo 280 a deštivých okolo 85.

Obyvatelstvo Chorvatska: jeho etnické složení představuje 78 % Chorvatů, 12% Srbů, ostatní 10%. Náboženské vyznání: k římskokatolické církvi se hlásí 77%, pravoslavní 11%, muslimové 1%, bez vyznání a ostatní 11%. Průměrná střední délka života činí 77 let.

Chorvatské svátky
1.1. NOVÝ ROK - den pracovního klidu
6.1. TŘÍ KRÁLŮ - den pracovního klidu
7.1. PRAVOSLAVNÉ VÁNOCE-- den pracovního klidu pro občany pravoslavného vyznání
4.3. DEN MĚSTA KAŠTELŮ
NĚDELE VELIKONOČNÍ- den pracovního klidu
PONDĚLÍ VELIKONOČNÍ- den pracovního klidu
1.5. SVÁTEK PRÁCE- den pracovního klidu
7.5. SV.DUJE/DOMNIUS - SVÁTEK MĚSTA SPLITU-ve Splitu den pracovního klidu
15.5. DEN OBĚTÍ BLEIBURGU A OBĚTÍ KŘÍ®OVÉ CESTY
30.5. DEN STÁTNÍ NEZÁVISLOSTI- den pracovního klidu
22.6. DEN BOJE PROTI FAŠISMU- den pracovního klidu
5.8. DEN DÍKŮVZDÁNÍ VLASTI- den pracovního klidu
15.8. NANEBEVUETÍ PANNY MARIE- den pracovního klidu
8.9. NAROZENÍ PANNY MARIE - DEN MĚSTA SOLINU
1.11. VŠECH SVATÝCH/DEN PAMÁTKY ZEMŘELÝCH- den pracovního klidu
25.12. 1. SVÁTEK VÁNOČNÍ- den pracovního klidu
26.12. 2. SVÁTEK VÁNOČNÍ- den pracovního klidu

Přírodopisné a zeměpisné poměry Chorvatska:Pobřeží Chorvatska je pokleslou částí Dinarské horské soustavy, moře zatopilo údolí mezi horskými pásmy a jejich nejvyšší vrcholy dnes vystupují z moře jako ostrovy. Dinarská horská soustava se skládá z druhohorních vápenců, doprovázená krasovými jevy. Škrapová pole, mělké závrty, jeskyně a propasti. Vyvinutý krasový systém měl i své prameny - vývěry, ale poklesem masivu dnes dochází k vývěrům pod hladinou moře /vrulje/. Typickým jevem pramenu do moře je jakoby "mastná" voda, to se studená sladkovodní a teplá slaná voda míchá. Na mořském dnu jsou stále ještě zachovalá zatopená údolí, terasy, krasové jevy. Při potápění na mořském dnu lze objevit jeskyně i propasti.

Ceny

Ceny hlavních jídel jsou uváděny bez příloh, které se pohybují od 15,-- kn, zároveň je účtován u stolu chléb /cuvert/ od 10,-- kn. Pro nákup potravin platí, že v Chorvatsku není tolik supermarketů a prakticky žádné velké megamarkety v jakých jsme zvyklí nakupovat potraviny v Čechách. Přesto u většiny větších měst a letovisek se najde aspoň jeden "diskont" s výhodnějšími podmínkami pro nákup potravin. Nedoporučuje se v před a po sezónních měsících nakupovat potraviny v malých obchodech v marínách /pokud nejsou tyto potraviny vysloveně trvanlivé/.

Elektřina:

220W, 50Hz

Voda:

V celé oficiální vodovodní síti je voda pitná.

Platební karty:

Absolutní většina hotelů, aríny a přístavy, větší restaurace a některé obchody ve větších městech nebo v turistických lokalitách, přijímá karty. /VISA, EM/MC, DINNERS, AM-EX/

Otevírací doby:

Banky pondělí až pátek 7.30 - 19oo hod, sobota 7.30 - 11.30 hod
Veřejné úřady mají pracovní dobu pondělí až pátek od 8 - 16oo hod
Pošta pondělí až pátek 7oo - 20oo hod, sobota 7oo - 14 hod, neděle a svátky 8oo-12oo hod, otevírací doba pošt závisí také na místě kde se nacházejí. Pošty ve větších městech jsou otevřeny do 21 hodin každý den.
Obchody soukromé mají většinou otevřeno celý týden do 21 až 24 hodin, podle místa a sezóny. Počítejte, ale s polední pauzou, která nepočítá jako u nás pouze s rychlým obědem, ale i s tradičním popoledním spánkem.

Telefony:

Z veřejných automatů se dovoláte do celého světa. Všechny automaty jsou na telefonní karty které se dají koupit na poštách a v trafikách.

Lékařská pomoc:

Turisté ze zemí které mají s Chorvatskem uzavřenou dohodu o zdravotní péči a lékařské pomoci nemusí platit služby v rozsahu který je deklarovaný v této úmluvě. Ostatní úkony platí turista sám na místě dle platných ceníků. Ostatní turisté platí všechny služby.

Silniční doprava Chorvatska

Silniční doprava. Chorvatsko je zapojeno do evropské silniční sítě. Označení kategorie silnic " E " - evropská, "M" - dálnice. Celková délka Chorvatských silnic představuje 27.405 km. Dálnice 286 km a silnice pro motorová vozidla 71 km.

Nejvhodnější příjezd automobilem do Chorvatska z ČR je přes Rakousko a Slovinsko. Při průjezdu dálnicemi v Rakousku je nutno počítat s dálniční známkou, kterou lze zakoupit i v ČR, nebo na hraničních přechodech v Rakousku a u benzínových čerpadel. Platnost známky je např. desetidenní, dvouměsíční, roční. Při průjezdu Rakouskem platí nařízení, že dítě mladší 12 let a menší než 150 cm musí být zajištěno bezpečnostním zařízením, autosedačkou, bezpečnostními pásy apod. Při průjezdu Slovinskem se platí poplatky za použití pouze několika km dálnice cca 1,- EUR a také se zde musí stále svítit. V Chorvatsku jsou všechny dálniční úseky placeny v částkách do 25 kn.

Samotná cesta přes Chorvatsko je únavná a počítejte, že časově zde srovnatelný úsek pojedete dvakrát déle než např. v Rakousku. V pátek a v sobotu se v hlavní sezóně při střídání ubytovaných turistů pravidelně vytváří stokilometrové kolony které jen velmi pomalu postupují vpřed. Přetížená a nedostačující silnice mezi Karlovacem a pobřežím tj. Splitem či Zadarem vedoucí přes Plitvice je dopravní pastí. Nevyplatí se předjíždět neboť kolona je až na malé ostrůvky kompaktní v celé délce, někdy až tři sta kilometrů. Kolony jsou v obou směrech, protože střídání turistů na pobřeží probíhá současně. Časté nehody pak ještě umocňují celkovou neprůchodnost. Nejnebezpečnější řidiči jsou zde místní, pak Slovinci a hned v zápětí Češi. Mnohý majitel zánovní Octavie si připadá nezranitelný, ale počet mrtvých turistů na silnicích Chorvatska je velmi vysoký. Zvládnete-li cestu přes noc a máte se s kým vystřídat ušetříte si denní trápení v kolonách. Ani v noci ovšem nepojedete vůbec sami.

Pro přespání cestou je zde dostatek soukromých ubytovacích nabídek a pokud chcete přespat v autě, pak je zde noční přespání většinou tolerováno, aspoň pokud neznečiš»ujete okolí. Pokud se vypravíte na Istrii, je cesta z větší části po dálnicích přes Rakousko, ale i zde jsou často kolony, zvláště v době německých dovolených.

V Chorvatsku se vyplatí dodržovat předepsanou rychlost, ne jen pro vlastní zdraví, ale i pro časté radarové kontroly místní policie. Mají zde několik typů radarů a s oblibou umístí i několik kontrol na krátkém úseku za sebou. Pokuty jsou vysoké. Pokud nemáte na pobřeží zajištěné ubytování, můžete si od policisty nechat doporučit pension nebo apartmán.

Silniční předpisy:

Doporučené trasy:

Jak na Istrii: hraniční přechod Dolní Dvořiště-Salcburg-Vilach-Terst-Umag
Hraniční přechod Mikulov-Vídeň-Maribor-Lublaň-Postojna-Koper
Jak na Kvarner a okolí: hraniční přechod Dolní Dvořiště-Salcburg-Vilach-Lublaň-Postojna-Rijeka
Hraniční přechod Mikulov-Vídeň-maribor-Záhřeb-Rijeka
Jak do Dalmácie: hraniční přechod Mikulov-Vídeň-Maribor-Záhřeb-Karlovac-Split
Hraniční přechod Dolní Dvořiště-Linec-Graz-Maribor-Záhřeb-Karlovac-Split

Přehled placených úseků:

Most "Krk" na ostrov Krk 15 Kn
Tunel "Učka" (silnice Rijeka - Pazin) 25 Kn
Dálnice Zagreb - Krapina 10 Kn
Dálnice Zagreb - Karlovac 15 Kn
Dálnice Zagreb - Vukova Gorica 23 Kn
Rijeka - Kupjak (viadukt Lepenica)12 Kn

Vzdálenost po silnici mezi jednotlivými chorvatskými městy:

Letecká doprava.

Chorvatsko má několik letišť: Záhřeb, Zadar, Split, Rijeka, Pula, Dubrovník, Brač, Lošinj, Osiek. V turistické sezóně odlétává několik charterových spojů z ČR především do Splitu a Dubrovníku, ale i do Zadaru. Pravidelné linky ze zahraničí létají jen do Záhřebu, kde je nutno přestoupit na vnitrostátní linku.

Autobusová doprava

Nejvhodnějším dopravním prostředkem, vedle osobního automobilu je jízda autobusem. V ČR tuto službu nabízí mnoho cestovních kanceláří a dopravců. Ceny jsou dány smluvně dle kvality autobusu a vzdálenosti. Cestování autobusem je výhodné časově i cenově. Autobusem se lze z ČR v turistické sezóně dostat téměř do kteréhokoliv místa na jadranském pobřeží.

Železniční doprava.

Chorvatsko nemá tak hustou železniční síť jako ČR, vzhledem k Dinárskému pohoří. Tratě se vyhýbají těžkým terénům, jsou plné zatáček a tunelů, procházejí překrásnou krajinou. Z celkem 2.762 km železničních drah je cca 983 km elektrifikováno. Vlaky jezdí do Puly, Rijeky, Splitu, Zadaru, Šibeniku a Ploče. V případě, že turista použije z ČR železniční spojení a jeho cílové místo je kdekoliv na jadranském pobřeží, může dále od konečné stanice cestovat autobusem, který navazuje na železniční dráhu. Cenově není cestování příliš výhodně a úroveň vlaků je někdy a to je téměř neuvěřitelné, nižší než v ČR.

Od června do září je v provozu jednou týdně zvláštní vlak Praha -Split, v pátek večer se vyjíždí z Prahy a v sobotu dopoledne jste ve Splitu. Je velmi výdné, že si s sebou můžete vzít do vlaku i automobil a cena je rozhodně velmi příznivá.

Námořní doprava

Chorvatská pobřežní města mají trajektové a lodní spojení s 66 obydlenými ostrovy. Trajektové linky v letních měsících vyplouvají častěji, doprava je i s hydrogliséry. Letní plavební řád trvá od 28. května do 30. září. Informace o plavebním řádu a cenách námořní osobní dopravy lze získat na : Jadrolinija, Zrinjevac 20, 10000 Záhřeb, Tel.: 00385/1/421777 Fax.:00385/1/427820

Rybolov

Na celém pobřeží, včetně ostrovů je povolen rybolov udicovým nářadím s prutem i bez prutu, bodacím nářadím. Pro sportovně-rekreační rybolov musíte mít povolení, které se dá koupit na kapitanátu, v cestovních agenturách nebo v zastoupení rybolovných spolků. Cena činí 40Kn na den nebo 100Kn na víkend, 150Kn na týden a 300Kn na deset dnů. Zároveň dostanete i pokyny týkající se maximálního množství ulovených ryb a další informace. Na lov tuňáka se vydává zvláštní povolenka v ceně 500Kn s platností na 30 dnů. V žádném případě nesmí být úlovky prodávány, slouží jen pro osobní potřebu. Rybolov na udici u moře však bývá tolerován bez povolení. Pro případný rybolov v Národním parku Kornati je potřeba získat zvláštní povolení na Správě NP Kornati. Nejčastější bývají úlovky mořského okouna, pražmy zlaté, cípala hlavatého, fráteříka, murény a úhoře. V letních měsících se však většina ryb stahuje do hlubších vod. Na jezerech a vodních tocích se též vyžaduje povolení. Rybolov a potápění je zakázáno v rezervacích a v národních parcích.

Potápění

Potápění přístrojové je možné po získání povolení od příslušného správního orgánu nebo organizace některého klubu potápěčů. Většinou stačí navštívit místní diving centrum. Musíte předložit patřičnou kvalifikaci /uznávané jsou kvalifikace: PADI, CMAS, SSI, NAUI, NASDS, YMCA, NDEA, NASE, IDEA, IANDT, NSS-CDS, ANDI, TDI, NACI, PSA, PDIC, SDI, FIAS, ACUC, BSAC, VDST, BARACUDA/. Povolení (Ronilačka iskaznica) platí dvanáct měsíců a zaplatíte cca 100Kn. Zvláštní povolení je třeba pro potápění v okolí archeologických naleziš», ty získáte na chorvatském Ministerstvu kultury. Zvláštní povolenky se vydávají pro potápění v národních parcích a přírodních chráněných rezervacích. Povolení potřebujete i k lovu s harpunou. Při použití potápěčského přístroje je rybolov s použitím harpuny nebo vodní pušky zakázán. Porušení tohoto zákazu může vést k uvěznění. I v Chorvatsku platí, že je zakázáno vyzvedat ze dna archeologické předměty.

V Chorvatsku působí velké množství organizací a klubů, které vám vše potřebné zajistí. Téměř ve všech turisticky vyhledávaných místech na pobřeží se v místních diving centrech nechají na - plnit potápěčské láhve.

Všechny potřebné informace můžete získat přímo od Chorvatského svazu potápěčů "Pro Diving Croatia", Dalmatijnska 12, 10000 Zagreb nebo na stránkách www.diving.hr, nebo telefonu 00385 (0) 1 36 50 413/ 4848765. Na emailu: hrscdf@zg.tel.hr

Záchranná služba pro potápěče: 9155 (DAN) Přetlaková komora Pula: 00385 (0) 52 217 - 877, Mobil 00385 (0) 98 255 945 Přetlaková komora Split: IPM HRM 00385 (0)21 354 511 Přetlaková komora Split: 00385 (0) 21 361 355 / 21 343 980

Provoz a půjčování vodních skútrů

Ve větších turistických střediscích nabízejí půjčovny vodní skútry. Při jízdě je nutné dodržovat místní předpisy a dodržovat vzdálenost od pláží a koupajících se. Řidič skútru by měl mít oprávnění /vůdce malých plavidel/, nebo se musí jednat o výukovou jízdu, kdy za provoz zodpovídá lektor. Stále dochází k mnoha úrazům. Řidič zodpovídá za náhradu škody a zároveň i za případné trestní následky.

Půjčovny vozů

Automobil si můžeme nejlépe najmout ve větších městech nebo turistických střediscích. Služby zde nabízejí chorvatské i mezinárodní společnosti. Osoba, která si chce auto vypůjčit, musí být starší 23 let a musí být držitelem řidičského průkazu. Při sjednávání pronájmu zjistěte rozsah pojištění, případně uzavřete dodatečné rozšířené připojištění, v Chorvatsku se to zcela jistě vyplatí. V poslední době se na pobřeží objevily půjčovny s malými motorkami, kde platí podobná pravidla pro pronájem jako u automobilů. Než vyjedete překontrolujte si technický stav a to aspoň vzorek pneumatik, stav oleje, přítomnost povinné výbavy, nafučenost rezervy, funkčnost elektrických součástí od světel po stěrače. Jednak za případné nedostatky zodpovídáte při policejní kontrole vy a pokuta za cizí chyby bolí dvojnásob. A také se vám může stát, že bude při vracení případný, vhodný nedostatek připsán na váš účet.

Koupání

Většinu pobřeží tvoří skalnaté útesy, upravené koupací úseky jsou pak tvořeny betonovými patvary které jsou vylité mezi skály. Skály jsou velmi ostré a mořský ježek zde je nejčastější viditelnou faunou. Boty do vody jsou nezbytnou nutností. Písečné pláže jsou velmi vzácné a v sezóně pro velký počet koupajících prakticky nepoužitelné. Jedna z nejkrásnějších písečných pláží se nachází na ostrově Murter a jmenuje se Slanica, leč bohužel není příliš velká a tak opravdový zážitek nabízí jen na jaře a na podzim. Oblázkové pláže jsou rozšířenější jižně od Splitu v okolí vyhledávané Makarské riviéry.

Požáry

Ve všech středomořských oblastech jsou požáry velkým nebezpečím, které se každoročně více či méně naplní. Vyschlá vegetace spolu s vysokými letními teplotami se snadno vznítí a vítr pak již rozšíří zkázu na nepředstavitelné území. Nikdy nerozdělávejte oheň a ani negrilujte mimo míst která jsou k tomu výslovně určena. I pak se, ale informujte zda je toto povolené, protože postihy jsou rovnocenné obavám a následkům z nekontrolovatelného ohně. Nekuřte v místech kde se nachází suché trávy nebo vyprahlé rostliny, nikdy nezahazujte hořící cigaretu a už vůbec ne z jedoucího auta. Oheň nerozdělávejte ani na pobřežních útesech, vítr může zanést žhavý popel tam kam nepatří a pokud vám až tak na nějakém požáru nezáleží mějte raději na paměti, že místní policie přistupuje k podobným případům velmi osobně. Většina policistů má v okolí svoje domy, penziony a živobytí rozsáhlé rodiny. Pokud uvidíte někde kouř ihned se to snažte ohlásit.

Kapitolou samo pro sebe je zábavná pyrotechnika, petardy a rachejtle nechte určitě doma. Všeobecný strach z požárů a evokace drastických vzpomínek na nedávnou válku vede často i náhodné kolemjdoucí k překvapivým útokům na strůjce výbuchů.

Již hořícím požárům se zdaleka vyhněte, oheň je v řídkém porostu nesmírně rychlý a žár je vražedný. Neprojíždějte požáry autem, protože vysoká teplota může způsobit výbuch par pohonných hmot.

Rizika

Z jedovatých hadů vás v Chorvatsku mohou potěšit hlavně zmije. V minulosti došlo k jejich extrémnímu přemnožení a tak byly z Indie přivezeny Promyky, ty se asimilovali a díky ním je na pobřeží hadů výrazně méně. Vyhlášený na výskyt zmijí je poloostrov Pelješac. Opatrnost je třeba při pobytech v horách, ale zmije se vyskytuje i na malých kamenných ostrůvcích v moři. Proto nespoléhejte jen na přirozenou plachost tohoto plaza.

V moři dejte pozor na ježovky a používejte obuv do vody. Za velkých vln se držte dál od ostrých útesů. Pokud bude ve vodě medusa raději se jí obloukem vyhněte a pokud jich tam bude více pak raději ani nekoupejte a změňte místo, výskyt bývá lokální. Následky požahaní medus se různí a všechny jsou nepříjemné, ale mohou skrývat i smrtelné riziko. Při potápění můžete potkat ropušnici, nejlépe uděláte když si ji prohlídnete z uctivé vzdálenosti. V období reprodukce může reagovat na přítomnost vetřelce útokem. Bližší prohlídku doporučuji na talíři v dobré restauraci. Výskyt žraloků je velmi vzácný a prokázaných napadení je minimálně, mnohem větší nebezpečí vždy představují lidé. Při přístrojovém potápění používejte předepsanou bójku s vlajkou. Ani při nádechovém potápění nepodceňujte rizika, která platí i pro dálkové plavce. V mírně rozvlněném moři není hlava plavce téměř vidět a podél břehů jezdí mnoho lodí, člunů a skůtrů. Nejste chodci na silnici, ale malé tečky v moři vody. Má-li loď puštěného autopilota nebo si kormidelník zrovna zapaluje cigaretu, jakoby jste neexistovali. Spousta plavců zmizela právě po střetu s lodí.

Windsurfing

Chorvatsko na rozdíl od jachtingu nenabízí milovníkům windsurfingu tolik lokalit s ideálními povětrnostními podmínkami. Nejvyhledávanější místa jsou:

-Pelješacký kanál mezi poloostrovem Pelješac a ostrovem Korčula, zde je třeba jen počítat s rizikem husté lodní dopravy a občasné flauty.

- Známý a surfaři navštěvovaný jsou Bol a Zlatni Rat na ostrově Brač. Čekání na správný vítr je zde naplněno rajským poklidem.

- Do kategorie surfařsky zajímavých patří i okolí města Hvar na stejnojmenném ostrově Hvar.